Obecně tak označujeme mohutné kamenné stavby přibližně jehlanovitého tvaru.
Z historického hlediska ale neexistuje žádná přesná definice,a proto je občas těžké určit,co pyramida ještě je a co už není.Pokud se budeme zabývat jen starověkými stavbami,můžeme najít pyramidy v Mexiku, Indii a Egyptě.Přitom ty egyptské jsou zdaleka nejstarší,největší a nejzáhadnější.

Informace o egyptských pyramidách máme ze tří zdrojů. Jednak je to moderní archeologie. Tu v podstatě založil Napoleon Bonaparte, když roku 1796 přitáhl do Egypta nejen s vojskem,ale i s mnoha vědci-historiky. Pak jsou to díla řeckých dějepisců,např.Herodota,která sice nebývají dostatečně objektivní,jejich autoři ale byli časům pyramid o nějakých 2500 let blíž.A konečně hodně informací získáváme rozborem písemných pramenů - luštěním hieroglifům.

Jejich účel?

Dnes už můžeme skoro jistě říci, že pyramidy(z řeckého pyr=oheň)jsou hrobky králů.Proč byli ale faraóni pohřbíváni právě tímto způsobem? Jednak měly pyramidy demonstrovat panovníkovu moc, především se ale při jejich stavbě vycházelo z náboženských představ.Každý zemřelý Egypťan odcházel na onen svět s výbavou a v hrobě a tyto dvě věci mu měly po smrti sloužit.A faraón byl za žiovota i po smrti považován za boha, proto se všichni snažili, aby jeho hrobka byla co nejmonumentalnější.Samozřejmě že pyramidy mohou skrývat matematické formuke a určitě se v nich objevuje nějaká orientace na hvězdy.To ale vychází opět z náboženství, protože božstva sídlila ve hvězdách, popř jimi byla zpodobňována, a faraon, sám bůh, k nim musel mít blízko.

Kde je najdeme a jak vypadají?

V Dolním Egyptě na levém břehu Nilu je několik oblastí, kterým říkáme pyramidová pole.Nejznámější jsou Gíza a Sakkara.V každém poli je sdruženo více pyramid, které spolu nějak (většinou chronologicky) souvisí.Samotné pyramidy,kterých je v celém Egyptě asi 90, jsou až na dvě vyjímky jednoduché jehlany se čtvercovou podstavou¹.Tou první vyjímkou je zároveň nejstarší pyramida zvaná Džosserova,která byla stupňovitá,tou druhou předčasně zalomená pyramida krále Snofreva.Všechny ostatní ale mají přibližně stejný tvar a jejich hrany jsou vždy přesně orientovány na světové strany.
Uvnitř pyramidy a hlavně pod ní se nacházely chodby a pohřební síně.
K pyramidě dále patřil zádušní chrám, kde se konaly pravidelné oběti na poctu panovníka-boha, údolní chrám nad Nilem, kde se prováděla mumifikace panovníka, a v její blízkosti stály menší satelitní pyramidy královen.Vedla k ní dlážděná vzestupná cesta a celá stavba byla obehnána zdí.V okolí bývají i menší hrobky hodnostářů a věrných sluhů.

Z čeho jsou?

Stavělo se z vápencových kvádrů, které byly dováženy z nejbližšího lomu a splavovány po Nilu.Měly objem asi metr krychlový, každý vážil okolo 2,5 tuny a na průměrnou pyramidu jich bylo odhadem třeba něco přes milión.Na kratší vzdálenost se přepravovaly buď po kůlech,nebo na saních vlečených po písku politém vodou.

Jak je postavili?

Postup stavby byl asi následující:
Nejdříve se vyhloubily podzemní prostory.Bylo zde hodně různých komor (některé neměly dokonce jinou funkci než zmást zloděje) a často i hrobka panovníka.Pak na sebe byly kladeny vrstvy kvádrů o čtvercovém půdorysu tak, že vznikaly stupně.K tomu sloužily hliněné nebo pískové rampy, po kterých se kámen dopravoval na vrchol. Na přesné místo byl každý kvádr vyzdvihnut pomocí páky a podsouváním desek pod kvádr.Když byla pyramida hotova, umístil se na špičku malý žulový pyramidion se jménem vládce a modlitbou. Stěny jehlanu byly omítnuty vápencem tak,že se utvořil hladký povrch.
Vnitřní prostory byly vyplněny chodbami a místnostmi s bohatou vnitřní výzdobou a žulovým obložením.

Jak je postavili?

Na stavbě pracovali svobodní rolníci, kteří neměli v období záplav práci.Dělali jen za stravu, ale nejspíš dobrovolně, protože pracovali pro boha. Práce byla vysoce organizovaná, dělníci se dělili do skupin asi po 1 000 a každá zabezpečovala něco jiného.Odhadem mohlo na jedné pyramidě pracovat 10 000 po celou generaci.

První pyramidu dal postavit panovník Džosser asi ve 27. století př. n.l.Poslední je Chendžerova ze 17. Století.Přitom pyramidy staroegyptské říše svou velikostí i množstvím převažují.

Chufevova (Cheopsova) pyramida v Gize

Je ze všech největší.Strana čtvercové základny měří 230,4m a do výšky má pyramida 137,7m. Je postavena na ploše asi 5,4 hektarů a k její stavbě bylo zapotřebí 2 250 000 kvádrů, které dohromady můžou vážit 5,625*10⁹ kg.

Nakonec

Pyramidy jsou nejpozoruhodnější stavbou starověku hlavně proto, že se nám zachovaly v téměř neporušeném stavu a i přes své stáří dnes vypadají stejně jako před tisíci lety.

Jan Panáček